Na naší škole „vyrůstají“ mimo jiné budoucí zahradníci, krajináři, floristé, odborníci v oboru sadovnictví i ekologie krajiny. Aby jejich podmínky pro výuku byly co nejlepší, je součástí areálu školy vlastní zimní zahrada, kterou se rozhodně nemůže pochlubit každá škola našeho typu.
Projekt „Zimní zahrada – prostor pro teoretickou a praktickou výuku“ vznikl v letech 2006–2007 z potřeby vytvořit další zázemí pro obory zaměřené na okrasné zahradnictví, krajinářství a ekologii. Byl spolufinancována z fondů Evropské unie (Společného regionálního operačního programu), Ministerstva pro místní rozvoj, Kraje Vysočina a SOŠ a SOU Třešť. Tím, že zahrada vznikla, došlo u nás nejen ke zkvalitnění zkvalitnění praktické i teoretické výuky „zahradnických oborů“, ale získali jsme tak i netradiční učebnu, která oživuje a zpestřuje teoretickou výuku ostatních učebních a studijních oborů.
Jedním z cílů projektu je i rozšíření nabídky vzdělávání dospělých osob a jiných cílových skupin pro zlepšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Zimní zahrada tedy slouží ke vzdělávání v teoretické, ale zejména praktické části výuky a jako společenský a reprezentační prostor naší školy. Neustále i po tolika letech ji doplňujeme a dotváříme. Využívají ji především žáci a učitelé školy, odborná i široká veřejnost (exkurze, rekvalifikace, pracovní semináře) nejen ke vzdělávání, ale i k příjemné relaxaci.
Co v zimní zahradě najdete?
Vysázené rostliny jsou uspořádány do několika tematických celků, a to podle jejich původu a nároků na pěstební podmínky. Největší skupinu tvoří subtropické rostliny, které nejčastěji pěstujeme jako hrnkové květiny. Patří do ní známé druhy, jako jsou monstera, banánovník, šeflera, dracény, ibišky, fíkusy a mnohé jiné.
Další skupinou jsou rostliny epifytické. Jsou to rostliny, které ve své domovině – subtropickém a tropickém pralese – rostou v nejvyšším patře, přichyceny na větvích stromů. Typickými zástupci jsou početné skupiny tilandsií, bromélií a kryptantusů. Často nemají ani vlastní kořeny, často ani nedokážou přijímat jiné živiny než ty, které jsou obsaženy ve vzduchu nebo rozpuštěné v dešťové vodě. Případně si tuto vodu shromažďují v důmyslně tvarovaných nádobkách tvořených z listů.
Máme zde zastoupenou i skupinu masožravých rostlin. Části jejich těl jsou přeměněny v důmyslné pasti. V nich jsou obsaženy trávicí tekutiny, které dokáží drobné živočichy nejen usmrtit, ale i rozložit. Z takto vzniklého roztoku si rostlina odčerpává živiny. Do této skupiny můžeme zařadit láčkovky.
Další malou skupinou jsou rostliny sukulentní. Jsou to rostliny pocházející z horkých oblastí s nedostatkem vláhy. Jejich kořeny, stonky a listy jsou často zdužnatělé – přeměněné v zásobní orgány. Typickými zástupci jsou aloe, pryšce a tlustice.
Nejmenší skupinou jsou rostliny bahenní. Tyto rostliny jsou přizpůsobeny k trvalému životu ve vodě nebo v bažinatém prostředí. Roste zde například šáchor.
Můžete nás kdykoliv navštívit a zimní zahradu si prohlédnout.
Více informací vám poskytne:
Ing. Michal Antoň, 567 112 838